sobota 30. května 2009

Padesátka

Nebojte, nebudu si stěžovat na věk.
Když sednu do auta, poctivě zapnu pásy a rozsvítím. Snažím se dodržovat rychlost. Přiznávám, že mi také někdy maličko ztěžkne noha a neudržím tu povolenou padesátku. Sám se však bojím a potím za ty blázny, co mě v zatáčce předjíždějí přes plnou čáru a předchozí značka zákaz předjíždění jim asi připadá jako nepovedená malůvka dvou autíček. Na tachometru minimálně 120 a jedou. Jsou pány silnic. Několikrát jsem si položil otázku, jestli bych dokázal poskytnout první pomoc takovému blbovi, který ohrožuje všechny kolem.
Co však nemohu pochopit, proč má policie upozorňovat značkami na měření rychlosti. Znamená to snad, že na daném úseku, se musí pravidla dodržovat a tam kde není značka, se mohou vesele porušovat?
Bydlíme nedaleko jedné velké křižovatky, kde pravidelně dochází k nehodám. Zrovna teď při psaní tohoto příspěvku se zase někdo srazil. Vždy zaslechneme kvílení brzd a pak následuje rána. Na druhou stranu od křižovatky je škola. Nějak se však zapomnělo na přechod. Tak si rodiče i dětičky každý den prožívají adrenalinovou chvilku. „Stačím přeběhnout?“
Jediným pokrokem bylo nainstalování tabule, která vás informuje jakou rychlostí právě jedete. Několik dní jsem se díval z okna a zjistil, že hodnoty se pohybují mezi 45 - 70 km. Tak sem dám jednu fotku. Pro zamyšlení. Až pojedete příště, zkuste myslet aspoň na ty děti.

Žádné komentáře:

Okomentovat